Řada 725.0 (ex T444.0)

ČKD Praha, 1959 (prototypy) + TSM Martin, 1962-1967

Dílčí stránka č.40, vyhotovena 21.5.2003
Vývoj
Tři roky po skončení 2. světové války byla v zájmu urychlení obnovy lokomotivního parku tehdejších státních drah ČSD pověřena vývojem a výrobou motorových lokomotiv pražská továrna ČKD. Zde také vznikly (na základě objednávky z roku 1948) dva první typy motorových lokomotiv určených i pro traťovou službu – normálně rozchodná řada T434.0 a úzkorozchodná T47.0. Kvůli urychlení vývoje disponovaly obě tyto řady elektrickým přenosem výkonu – s tím totiž měla pražská lokomotivka řadu zkušeností z předválečných dob, kdy jej použila u několika typů motorových vozů. Už v době výroby těchto dvou lokomotivních řad, tedy v první polovině 50. let minulého století, však do tehdejšího Československa pronikaly ze zahraničí (západní Německo, Rakousko) informace o dobrých zkušenostech s motorovými lokomotivami s hydraulickým přenosem výkonu. Současně se u nás v oblasti dalšího rozvoje motorové trakce na různých úrovních řešily otázky snižování tzv. mrtvé váhy lokomotiv, kdy byla jejich vysoká hmotnost (jak se později ukázalo mylně) považována za nežádoucí a za ideální hnací železniční vozidlo byla považována lehká motorová lokomotiva s vysokým měrným výkonem a velkou tažnou silou při rozjezdu. U již vyrobených i právě vyvíjených lokomotivních typů se důsledně vypočítávaly hodnoty tzv. specifického výkonu – tedy podílu výkonu hnacího agregátu vozidla a jeho celkové hmotnosti a hledaly se cesty, jak hodnotu výkonu na jednotku hmotnosti lokomotivy co nejvíce navýšit a deficit adhezní hmotnosti nahradit zvýšeným koeficientem využití adheze. A protože výkony všech v tuzemsku vyráběných a v lokomotivách použitelných motorů, tedy nízkootáčkových a příliš těžkých 6 S 310 DR i menších vysokootáčkových 12 V 170 DR, se v té době nedařilo úspěšně zvyšovat (přeplňování motorů bylo teprve ve fázi vývoje), bylo jedinou cestou ke zvýšení hodnoty specifického výkonu lokomotiv [k/kg; resp. kW/kg] snížení jejich hmotnosti. Hlavně z tohoto důvodu tedy začal být příliš robustní (hmotnostně náročný) elektrický přenos výkonu stále více považován za už překonanou vývojovou etapu a výhledově se počítalo s jeho nahrazením tehdy moderním hydraulickým přenosem. Ten měl z pohledu ekonomického i praktického řadu výhod – kromě zmíněné výrazně nižší hmotnosti byl založen v maximální míře na mechanických principech s pouze minimálním využitím elektrických prvků, proto nebylo nutné v depech budovat nákladné elektrodílny (včetně zaměstnání adekvátního množství personálu s elektrotechnickou kvalifikací) a v konstrukci lokomotiv nebylo nutné používat devizově náročnou a nedostatkovou měď, přednostně potřebnou pro poválečnou obnovu elektroenergetické soustavy země. Nelze ale nezmínit, ža také hydraulické přenosy výkonu měly své slabiny - jejich účinnost oproti elektrickým přenosům byla významně nižší a opomenout nejde ani nároky na kvalitní hydraulické oleje.
Problém vyšší hmotnosti lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu byl pro poválečný provoz zásadní ještě z jednoho důvodu: Kvůli velmi špatnému poválečnému stavu zejména vedlejších tratí a nedostatku finančních prostředků
na jejich obnovu byl na mnoha tratích povolen provoz vozidel s hmotností na nápravu nejvýše 14 tun, někde i méně. A přitom právě tyto tratě měly být kvůli nedostatku vhodných hnacích vozidel motorizovány co nejdříve. U dieselelektrických lokomotiv T434.0ČKD se limit 14 tun na nápravu nepodařilo dodržet (proto byla tato řada následně přeznačena na T436.0) a obdobný problém byl i u novějších T435.0 – oba zmíněné typy jen opětovně potvrdily proklamované nedostatky elektrického přenosu výkonu. „Spásné“ rozhodnutí přizpůsobit nově vyráběné lokomotivy stavu infrastruktury tak na sebe nenechalo dlouho čekat a cesta k vývoji lokomotiv s hydraulickým, přesněji hydrodynamickým přenosem výkonu byla v podstatě volná. A protože doba plánovaného hospodářství byla dobou závazků, dostala záležitost vývoje v Československu dosud prakticky neznámých dieselhydraulických lokomotiv oficiální razítko politického úkolu, zatímco od roku 1958 vyráběné dieselelektrické lokomotivy řady T435.0 byly považovány pouze za „přechodný typ“. Ministerstvo dopravy v roce 1956 v ČKD objednalo nejprve prototypy řady T444.0 pro plánované nasazení právě na vedlejších tratích, v březnu 1957 pak následovala objednávka výkonnější a s řadou T444.0 maximálně unifikované dvouagregátové varianty T475.0, určené pro tratě vyššího významu. Obě řady měly být do budoucna vybaveny také topným agregátem pro vytápění osobních vlakových souprav.

První dva prototypy jednoagregátových strojů T444.001T444.002 byly v ČKD vyrobeny v roce 1959. Už v srpnu 1958 však bylo na základě vládního usnesení o doplňkové civilní výrobě pro zbrojařské závody na Slovensku nařízeno převedení výroby motorových lokomotiv s hydrodynamickým přenosem výkonu z pražské lokomotivky ČKD do závodů J. V. Stalina v Martině (později TSM). Veškeré podklady pro výrobu jak dalších strojů T444.0, tak i prototypu dvouagregátové řady T475.0 tedy byly předány do Martina, kde se měla ještě do konce roku 1959 rozběhnout výroba. Martinská továrna však vůbec nemohla být schopna se v takto krátké době na zcela nový výrobní program připravit – chyběly potřebné speciální stroje, vhodné prostory i kvalifikovaný personál – a stanovené termíny se ani rámcově nedařilo plnit. Důsledkem těchto událostí tak bylo, že počátkem 60. let minulého století neměly ČSD jinou možnost, než začít z ČKD odebírat lokomotivy už zavedených řad T435.0, resp. T458.1 (ty původně určené pouze na export) a z důvodu celkového nedostatku motorových lokomotiv se též smířit s odložením termínu ukončení parního provozu z původně plánovaného období 1968–1970 až na roky 1973–1975 (dle rozpracování závěrů XI. sjezdu KSČ).
První „sériová“ lokomotiva T444.003 (ve skutečnosti šlo spíše o prototyp přepracované výchozí verze) opustila brány martinského závodu až v roce 1962 a rozhodně ji ještě nebylo možné považovat za produkt úspěšně dokončeného vývoje – viz dále.
Technický popis
Lokomotiva řady T444.0 je kapotová dieselhydraulická lokomotiva s jednou dlouhou a jednou krátkou kapotou a věžovou kabinou umístěnou mezi nimi blíže zadnímu podvozku.

Mechanická část a uspořádání

Svařovaný hlavní rám sestává ze dvou skříňových podélníků a čelníků, přičemž podélníky jsou vzájemně rozepřeny příčkami. Uprostřed lokomotivy je v dutinách hlavního rámu (v obou podélnících) vytvořena palivová nádrž o objemu (zřejmě) 3600 litrů.
Pod delší přední kapotou je uložen dvanáctiválcový přeplňovaný naftový motor K 12 V 170 DR. Jde o elektricky ovládaný vidlicový vodou chlazený vysokootáčkový vznětový čtyřdobý dvanáctiválec v uspořádání s válci do „V“ a přímým vstřikem paliva. Motor je přeplňován turbodmychadlem, ventilový rozvod je typu OHV s jedním vačkovým hřídelem. Každý válec má dva sací a dva výfukové ventily, každý píst motoru má šest pístních kroužků. Naftový motor přes pružnou spojku Holset pohání tříměničovou hydrodynamickou reverzní převodovku ČKD H 650 Lr (u prototypů ještě H 650 L), uloženou mezi podélníky hlavního rámu v prostoru pod kabinou. Převodovka umožňuje jízdu ve dvou režimech: traťový režim s rychlostí do 70 km/h a posunovací s vyšší tažnou silou a rychlostí do 35 km/h. Režimy provozu převodovky, stejně jako směr jízdy, lze měnit pouze za úplného klidu vozidla. Z hydrodynamické převodovky se točivý moment dále přenáší na dvojkolí pomocí kloubových hřídelů a tandemově uspořádaných nápravových převodovek. Z rozvodovky, umístěné na hřídeli před hydrodynamickou převodovkou, jsou poháněny ještě pomocné pohony lokomotivy – především kompresor. Ten je umístěn v přední části delší kapoty (cca nad podvozkem), úplně v čele delší kapoty pak jsou uloženy čtyři sady článků alkalické akumulátorové baterie. Nad nimi jsou pod střechou kapoty podélně zavěšeny jímky hlavního vzduchojemu.
Do krátké zadní kapoty lokomotivy je situován blok chlazení. Pohon dvojice axiálních ventilátorů chlazení
je zajištěn stejnosměrnými elektromotory napájenými z dynamostartéru. Věžová kabina obsluhy skýtá velmi dobrý výhled z lokomotivy do všech směrů. Uvnitř kabiny jsou diagonálně (vždy vpravo) umístěna dvě řídící stanoviště obsluhy. Brzdiče vlakové i lokomotivní brzdy navazují na řídicí pulty zleva, tj. jsou téměř uprostřed šířky kabiny. Zcela vlevo (bráno vždy ve směru jízdy) pak je zádveřní prostor nástupních dveří do kabiny. Pod předním řídicím pultem se v kabině nachází elektrický rozvaděč.

Spodek lokomotivy a pojezd

Na dvojici dvounápravových podvozků je lokomotiva kvůli nápravovým převodovkám a vedení kloubových hřídelů uložena způsobem odvozeným od uložení skříní šestinápravových lokomotiv řad T658.0T698.0, tedy pomocí závěsek – po dvou na každém podvozku. Obdobně je řešen přenos tažných a brzdných sil pomocí šikmých ojnic.
Dvojkolí jsou v podvozcích vedena pomocí kyvných ramen s vypružením šroubovými pružinami v ose dvojkolí (nad ložiskovými domky), které (doplněné o tlumiče) plní funkci primárního vypružení lokomotivy.

Brzdová výstroj

Lokomotivy byly z výroby vybaveny pneumatickou přímočinnou brzdou se dvěma brzdícími kohouty, samočinnou brzdou se dvěma brzdiči ŠKODA N/O a rozvaděčem Westinghouse a dále řetězovou ruční brzdou, která působí na dvě dvojkolí přilehlého podvozku. Lokomotiva má čtyři brzdové válce, které mají průměr 10". Pístnice jsou spřaženy s brzdovými špalíky třecí brzdy, které jednostranně brzdí všechna čtyři dvojkolí. Kompresor lokomotivy je pístový typu Kovopol K1.

Do výbavy lokomotiv patřilo z výroby také dvojčlenné řízení, které ale nebylo v praxi používáno a obvykle ani udržováno.
Prototypy T444.001 a T444.002
Už zmiňované prototypy T444.001 a T444.002 vyrobila pražská lokomotivka ČKD v roce 1959, a to za značných potíží s konstrukcí i zajištěním některých komponentů. Bez problémů se neobešlo ani uvádění lokomotiv do provozu, kdy se naplno projevila jejich příliš subtilní konstrukce a nízká celková hmotnost (pouhých 46 tun, tedy necelých 12 tun na nápravu). Zkoušky prototypů probíhaly především v okolí Prahy, částečně ale také na rychlících z Prahy do Mostu, se kterými v řadě případů nedojely do cíle. Tyto zkoušky mimo jiné prokázaly nereálnost zadání, kdy se očekávalo, že lokomotiva T444.0 bude schopna nahradit dvojici motorových vozů M262.0. Opak však byl pravdou – prototypy T444.0 toho nebyly schopny jak z hlediska vývinu tažné, tak i brzdné síly. Nízká hmotnost lokomotiv vedla k častému překračování meze adheze a v důsledku toho k prokluzu dvojkolí. Už tak nízký výkon motoru prakticky nebylo možné dostatečně využít. Problémy ale byly také se spolehlivostí klíčových agregátů – naftového motoru a hydrodynamické převodovky. Jak při provozu prototypu čísla 001 v Kolíně, tak i stroje 002 v Kralupech nad Vltavou se v plném rozsahu projevila atypičnost obou zmíněných celků oproti sériovým lokomotivám. I proto byly oba prototypy v provozu využívány minimálně a v roce 1966 byly zrušeny a sešrotovány. Lokomotiva T444.002 sloužila po roce 1964 až do svého zrušení v posunovací službě na Železničním zkušebním okruhu u Cerhenic.
Sériové lokomotivy T444.003 až T444.0114
Na základě zkušeností z provozu prototypů T444.001 a T444.002 provedli konstruktéři ČKD v projektu řady T444.0 změny, jejichž cílem bylo zdokonalit konstrukci lokomotiv a zvýšit jejich užitnou hodnotu. Šlo především o celkové zesílení hlavního rámu a dalších částí vozidla, přičemž byla lokomotiva také o 600 mm prodloužena. Další etapou vývoje prošel jak naftový motor, tak i hydrodynamická převodovka H 650 L, která se změnila ve zdokonalenou a odolnější verzi H 650 Lr s trojdílnými skříněmi odlévanými ze speciální šedé litiny, ložisky uloženými v pouzdrech a možností ručního přepínání měničů ze stanoviště strojvedoucího. Stavěč otáček naftového motoru byl nahrazen stavěčem vestavěným do regulátoru. Přepracováno bylo také spojení naftového motoru s rozvodovou skříní a rozvodové skříně s kompresorem a dynamostartérem – nově bylo spojení pružné díky použití pružných kotoučů. Ozubená kola v rozvodové skříni se začala vyrábět se šikmým ozubením a veškeré kloubové hřídele s evolventním ozubením. Původní pružná pryžová spojka Hardy mezi motorem a hydraulickou převodovkou byla nahrazena konstrukčně vhodnější kloubovou spojkou typu Holset. U původní spojky docházelo při volnoběžných otáčkách k přílišným výkmitům a vnášení nežádoucího přídavného kroutícího momentu v místě vstupu náhonu hydraulické skříně, což bylo příčinou řady závažných poškození lokomotiv. I přes použití spojky Holset ale byly pro zvýšení její životnosti poníženy volnoběžné otáčky motoru a také otáčky pří prvním výkonovém stupni byly sníženy ze 750 ot./min. na 700 ot./min.
Také v pohonu kompresoru došlo ke změně, kdy byla původní nespolehlivá elektromagnetická prášková spojka, která sloužila i ke spouštění a zastavování kompresoru, nahrazena pružnou pryžovou spojkou. Kompresor pak byl opatřen odtlačovacími ventily, které regulovaly jeho chod naprázdno či vzátěži. Také pevná ocelová spojka mezi promazávacím čerpadlem a elektromotorem byla nahrazena pružnou spojkou dovolující i mírnou nesouosost obou strojů.
Pro lepší kontrolu bateriových článků byly bateriové skříně přepracovány do podoby vozíků vysouvatelných na stranu lokomotivy. Kvůli zvýšení bezpečnosti práce obsluhy lokomotivy byly boční ochozy doplněny o zábradlí a stupačky pro posunovače zapuštěny do hlavního rámu. Jako opatření pro snížení hluku v kabině byla přední kapota vůči kabině odizolována. Do kabiny byla doplněna také zásuvka a vařič pro obsluhující personál. Pro lepší kontrolu funkcí hnacího agregátu přibyly teploměry výfukových plynů a za turbodmychadly tlakoměry vzduchu přeplňování motoru. Na podvozky byly doplněny hydraulické tlumiče a pískování upraveno tak, aby se mohlo pískovat vždy první a třetí dvojkolí ve směru jízdy.
Celková hmotnost lokomotivy po všech realizovaných úpravách vzrostla o 10 tun na hodnotu 56 tun,palivová nádrž byla zvětšena na objem 4000 litrů.

Jak už bylo výše uvedeno, třetí prototyp T444.003 opustil brány nové „lokomotivky“ v Martině v roce 1962 a ve velmi pozvolném tempu na něho navázala výroba dalších lokomotiv čísel 004 až 113 pro ČSD a dále strojů T444.0501T444.0561 pro československý průmysl. Lokomotivy byly v Martině vyráběny kompletně (tj. včetně výroby naftových motorů), pouze hydrodynamické převodovky se nadále vyráběly v pražské ČKD.
Také během sériové výroby došlo na lokomotivách k několika dalším úpravám, z nichž nejvýznamnější bylo dosazování zdokonalených naftových motorů K 12 V 170 DR tzv. IV. série s výkonem 515 kW (namísto původních 478 kW u starších strojů) počínaje lokomotivou T444.008.
Po těchto vylepšeních se konečně podařilo uvést lokomotivy řady T444.0 do stavu schopného běžného provozu a zbylé neduhy, dané především použitím zcela nových konstrukčních prvků (hlavně přeplňovaného naftového motoru řady 170 z ČKD), se správkárenský personál lokomotivních dep naučil zvládat. A tak se – i když se značným zpožděním oproti původním předpokladům – rozšířil na kolejích ČSD další typ motorové lokomotivy, který zaútočil na tehdy stále ještě stabilní pozice parních lokomotiv, a to především na posunu a v lehčí traťové sužbě na vedlejších tratích. Ironií osudu bylo, že na mnoha z těchto výkonů sloužily společně s úspěšnější dieselelektrickou řadou T435.0, která byla po technické stránce zcela odlišná a vyžadovala jak kompletně jiný sortiment náhradních dílů, tak také znalosti a zkušenosti provozního a ošetřujícího personálu.

Přestože byla řada T444.0 provozována ve většině lokomotivních dep na síti ČSD, ne všude bylo jejich nasazení významné a řadu dep poměrně záhy opustily v souvislosti s dodávkami jiných motorových řad. Za zmínku určitě stojí jejich relativně dlouhé provozování na posunu ve stanicích pražského uzlu, kde často sklízely kritiku pro svůj značný hluk. V Čechách sloužily také v depech Karlovy Vary, Kralupy nad Vltavou (včetně občasných záskoků za řadu M240.0 v osobní dopravě na tratích do Prahy a Kladna), Zdice (vč. zálohy v Příbrami), Česká Lípa (tratě Velké Březno – Verneřice, Lovečkovice – Úštěk, Jablonné v Podještědí – Svor), Chomutov (vč. Mostu), Trutnov, Hradec Králové, Pardubice, Plzeň, České Budějovice (Volary). Na Moravě jsou známy z výkonů obsazovaných depy Brno-Maloměřice (Brno-Horní Heršpice), Olomouc, Přerov, Ostrava (vč. Krnova), Bohumín a Valašské Meziříčí (vč. Vsetína), na Slovensku jezdily hlavně v depech Bratislava, Košice, Nové Zámky, Vrútky, Poprad, Leopoldov, Spišská Nová Ves, Zvolen a Prešov (zde až do počátku 90. let i v osobní dopravě).
Na počátku roku 1973 se počet „drážních“ strojů rozrostl ještě o lokomotivu T444.0114, zařazenou do stavu tehdejšího depa Vrútky. Jednalo se o původní průmyslovou T444.0545, která byla dodána Kovohutím Istebné. Továrna ale lokomotivu vyměnila s ČSD za menší stroj T334.0078.

Začátek ústupu ze slávy začal pro řadu T444.0 už v poměrně mladém věku – mnohé u ČSD nesloužily ani 20 let. V průběhu 80. let ale bylo větší množství lokomotiv odprodáno na průmyslové vlečky, kde ještě řadu let sloužly ke spokojenosti svých provozovatelů. Poměrně často bylo možné stroje T444.0 potkávat také na nenáročných výkonech pro potřeby traťových distancí. V běžném provozu u ČSD už nebyly tolik potřebné s ohledem na dodávky modernějších a hlavně spolehlivějších lokomotiv. Poslední „plešaté karkulky“ dojezdily počátkem 90. let na Slovensku v okolí Prešova a Vrútek.
Upravené lokomotivy T444.0513 a T444.0538
Stroje T444.0513 a T444.0538 se od ostatních lokomotiv řady T444.0 nápadně odlišovaly dodatečnou úpravou kabin po vzoru strojů novějšího provedení s „kšilty“, tedy řad T444.02 nebo T444.1. Zatímco lokomotiva T444.0538, která ještě v roce 2000 sloužila na vlečce v Šarišských Lukách, měla nad okny kabin doplněny pouze stínící stříšky po vzoru strojů typu T444.02, lokomotiva T444.0513, která jezdila v ZŤS Vlkanová, měla kabiny kompletně upravené do podoby kabin strojů T444.02, tedy včetně vyvedení výfukového potrubí do sloupku na vnější stěně kabiny mezi okny.
Seznam vyrobených lokomotiv T444.0 a T444.05
Označení Výrobní číslo Předání k ČSD Datum TBZ Dodána do Převody Datum zrušení
T444.001 4563/59 1.11.1960 28.12.1959 LD Kolín 8.2.1967
T444.002 4564/59 1.11.1960 28.12.1959 LD Kladno 25.6.1967
T444.003 40-00 001 16.2.1962 3.10.1963 LD Brno H. Heršpice 18.3.1975
T444.004 40-00 002 30.11.1961 6.12.1961 RD Vrútky 23.10.1985
T444.005 40-00 003 5.2.1962 17.4.1962 LD Praha střed 12.5.1980
T444.006 40-00 004 5.3.1962 8.3.1962 LD Praha střed 31.7.1968
T444.007 40-00 005 5.4.1962 7.4.1962 LD Praha střed od 1.1.1988 725 007-9; od 17.8.89 Konzervárny Krásné Březno ?
T444.008 40-00 006 7.5.1962 18.5.1962 LD Plzeň 22.5.1978
T444.009 40-00 007 7.5.1962 ? LD Plzeň 22.10.1982
T444.010 40-00 008 31.5.1962 21.6.1962 LD Most od 9.4.1983 TD Kralupy nad Vltavou ?
T444.011 40-00 009 31.5.1962 5.6.1962 LD Most od 1.1.1988 725 011-1 5.9.1991
T444.012 40-00 010 9.7.1962 13.7.1962 LD Plzeň 11.12.1984
T444.013 40-00 011 11.7.1962 7.7.1962 RD Vrútky 5.12.1986
T444.014 40-00 012 28.7.1962 29.7.1962 RD Vrútky od 1.1.1988 725 014-5 13.10.1989
T444.015 40-00 013 11.10.1962 12.10.1962 LD Plzeň 21.12.1981
T444.016 40-00 014 6.10.1962 ? RD Vrútky 29.6.1983
T444.017 40-00 015 4.11.1962 ? LD Zdice 22.6.1987
T444.018 40-00 016 8.11.1962 13.11.1962 RD Bratislava od 1.1.1988 725 018-6 13.10.1989
T444.019 40-00 017 8.11.1962 18.11.1962 RD Leopoldov 24.3.1987
T444.020 40-00 018 2.12.1962 ? RD Bratislava 30.3.1982
T444.021 40-00 019 5.12.1962 ? LD Valašské Meziříčí od 1.1.1988 725 021-0 13.3.1989
T444.022 40-00 020 8.12.1962 ? RD Košice 13.11.1983 z RD Prešov do Tehelne Žilina ?
T444.023 40-00 021 6.1.1963 3.1.1963 RD Žilina 27.3.1984
T444.024 40-00 022 5.1.1963 ? RD Nové Zámky 22.6.1987
T444.025 40-00 023 8.1.1963 ? RD Bratislava od 10.1.1975 Cementárna Lietavská Lúčka ?
T444.026 40-00 024 12.1.1963 12.1.1963 LD Valašské Meziříčí od 1.1.1988 725 026-9; ve 12.1989 z RD Bratislava do Mlyny a cestoviárne Barca ?
T444.027 40-00 025 12.1.1963 ? LD Valašské Meziříčí 30.3.1982
T444.028 40-00 026 30.1.1963 ? RD Košice 6.1986 z RD Prešov do Dlaždice Michalovce ?
T444.029 40-00 027 11.2.1963 ? RD Košice od 1.1.1988 725 029-3; 20.5.1988 z RD Prešov do Lytex Revúca ?
T444.030 40-00 028 5.2.1963 6.2.1963 RD Bratislava od 1.1.1988 725 030-1; od 1.1.1993 ČD
T444.031 40-00 029 27.3.1963 29.3.1963 RD Nové Zámky od 1.1.1988 725 031-9 5.9.1991
T444.032 40-00 030 9.3.1963 ? LD Ostrava 21.10.1986
T444.033 40-00 031 3.3.1963 25.3.1963 LD Přerov 5.12.1986
T444.034 40-00 032 5.4.1963 2.4.1963 RD Košice od 1.1.1988 725 034-3; 1.3.1988 z RD Poprad do TATRAMAT Poprad ?
T444.035 40-00 033 5.4.1963 7.4.1963 RD Prešov od 1.1.1988 725 035-0; od 1.1.1993 ŽSR 28.10.1994
T444.036 40-00 034 5.4.1963 2.4.1963 RD Košice 16.12.1985
T444.037 40-00 035 6.4.1963 ? RD Nové Zámky 22.6.1987 z RD Prešov do Kamenolmy Spišská Nová Ves
T444.038 40-00 036 4.5.1963 30.4.1963 LD Praha střed od 13.11.1985 ACHP Chrudim
T444.039 40-00 037 4.5.1963 7.5.1963 LD Praha střed od 1.6.1981 TSS Ústí nad Labem; později VYREKO Most; od 3.8.1995 725 039-2 ?
T444.040 40-00 038 4.4.1963 4.5.1963 LD Praha Libeň   16.3.1981
T444.041 40-00 039 30.4.1963 7.5.1963 LD Praha střed   22.10.1984
T444.042 40-00 040 30.5.1963 29.5.1963 LD Praha střed   29.6.1982
T444.043 40-00 041 30.5.1963 29.5.1963 LD Praha střed od 9.4.1983 TD Kralupy nad Vltavou ?
T444.044 40-00 042 5.6.1963 31.5.1963 RD Vrútky od 1.1.1988 725 044-2; 1.5.1992 z RD Vrútky do Teplárna Martin
T444.045 40-00 043 9.6.1963 ? RD Prešov   28.5.1968
T444.046 40-00 044 9.6.1963 ? RD Prešov od 5.8.1987 Frukona Košice ?
T444.047 40-00 051 11.8.1963 ? RD Prešov   24.6.1969
T444.048 40-00 052 11.8.1963 ? RD Prešov od 31.5.1987 Frukona Košice ?
T444.049 40-00 055 5.9.1963 ? RD Bratislava od 1.1.1988 725 049-1; od 9.1989 Mlýny a pekárny Košice ?
T444.050 40-00 056 28.9.1963 ? RD Nové Zámky 1.11.1985 z RD Nové Zámky do ACHP Hul  ?
T444.051 40-00 057 27.9.1963 7.9.1963 RD Prešov od 25.11.1985 Prefa Košice ?
T444.052 40-00 058 3.10.1963 RD Bratislava od 1.1.1988 725 052-5; 5.9.1989 z RD Bratislava do Mlyny a cestoviárne Barca ?
T444.053 40-00 059 3.10.1963 ? RD Bratislava od 1.1.1988 725 053-3 13.10.1989
T444.054 40-00 060 3.10.1963 ? RD Leopoldov   14.10.1987
T444.055 40-00 061 5.10.1963 5.10.1963 RD Prešov od 1.1.1988 725 055-8; od 1.1.1993 ŽSR
T444.056 40-00 062 8.10.1963 ? RD Bratislava   23.10.1985
T444.057 40-00 063 1.11.1963 ? RD Nové Zámky od 1.1.1988 725 057-4; od 1.1.1993 ŽSR, pak Teplárna Martin
T444.058 40-00 064 31.10.1963 ? RD Nové Zámky   14.10.1987
T444.059 40-00 065 1.11.1963 ? RD Nové Zámky od 25.3.1985 ACHP Senica nad Myjavou ?
T444.060 40-00 066 31.10.1963 ? RD Nové Zámky od 1.1.1988 725 060-8; od 15.8.1992 MDC Bratislava
T444.061 40-00 067 30.10.1963 8.11.1963 RD Prešov od 1.1.1988 725 061-6 30.3.1992
T444.062 40-00 068 5.12.1963 ? RD Spiš. Nová Ves od 1.1.1988 725 062-4; od 1.7.1988 Kovošrot Barca ?
T444.063 40-00 069 22.12.1963 3.1.1964 RD Prešov od 1.1.1988 725 063-2 31.12.1992
T444.064 40-00 070 22.12.1963 13.1.1964 RD Prešov   16.12.1980
T444.065 40-00 078 30.1.1964 5.2.1964 RD Leopoldov od 1.1.1988 725 065-7; od 15.4.1988 Strojservis Bratislava ?
T444.066 40-00 079 29.1.1964 5.2.1964 RD Leopoldov od 1.1.1988 725 066-5; od 12.5.1988 TD Levice ?
T444.067 40-00 082 31.1.1964 29.1.1964 RD Poprad od 1.1.1988 725 067-3 3.7.1992
T444.068 40-00 083 5.12.1964 ? RD Prešov od 11.1986 ACHP Moldava nad Bodvou ?
T444.069 40-00 084 4.3.1964 6.3.1964 RD Spiš. Nová Ves od 1.1.1988 725 069-9; později z RD Poprad do Papierne Slavošovce ?
T444.070 40-00 085 28.2.1964 4.3.1964 RD Bratislava od 9.1990 Papierne Slavošovce
T444.071 40-00 086 29.2.1964 4.3.1964 LD Praha Libeň od 22.4.1987 ACHP Jičín ?
T444.072 40-00 087 29.2.1964 ? LD Hradec Králové   14.12.1987
T444.073 40-00 092 1.4.1964 6.4.1964 LD Praha střed   29.6.1983
T444.074 40-00 093 2.4.1964 6.4.1964 LD Praha střed   7.10.1983
T444.075 40-00 098 30.4.1964 4.5.1964 LD Praha střed   24.3.1987
T444.076 40-00 099 30.4.1964 5.5.1964 LD Žilina (Vrútky) od 1.1.1988 725 076-4; od 1.1.1993 ŽSR 7.11.1994
T444.077 40-00 100 30.4.1964 ? LD Brno H. Heršpice od 1.1.1988 725 077-2 19.3.1990
T444.078 40-00 101 30.4.1964 ? LD Brno H. Heršpice od 15.6.1984 DAK MOVA Slušovice; později METRANS Želechovice; od 3.8.1995 725 078-0
T444.079 40-00 111 31.5.1964 ? LD Brno H. Heršpice od 1.1.1988 725 079-8 15.12.1989
T444.080 40-00 113 29.6.1964 ? LD Ostrava od 1.1.1988 725 080-6; 31.10.1988 JmDZ Olomouc
T444.081 40-00 114 29.6.1964 ? LD Zdice od 1.1.1988 725 081-4 16.6.1989
T444.082 40-00 115 11.9.1964 11.9.1964 LD Zdice   21.3.1986
T444.083 40-00 116 31.7.1964 1.8.1964 LD České Budějovice od 22.4.1985 Státní lesy Protivín ?
T444.084 40-00 117 31.7.1964 1.8.1964 LD České Budějovice   24.6.1985
T444.085 40-00 118 30.6.1964 6.7.1964 LD Cheb   16.12.1980
T444.086 40-00 119 30.6.1964 ? LD Hradec Králové   21.3.1985
T444.087 40-00 120 31.7.1964 7.6.1964 LD Kralupy n.Vlt. 15.4.86 Šroubárny Libčice ?
T444.088 40-00 121 31.7.1964 3.8.1964 LD Praha Libeň   21.12.1981
T444.089 40-00 122 31.7.1964 27.9.1964 LD Praha Libeň   23.6.1986
T444.090 40-00 123 31.8.1964 4.9.1964 LD Praha střed od 29.11.1985 ACHP Havlíčkův Brod ?
T444.091 40-00 124 31.8.1964 3.9.1964 RD Zvolen od 1.1.1988 725 091-3; 1992 z RD Prešov do Solivary Prešov  ?
T444.092 40-00 125 31.8.1964 ? RD Bratislava od 1.1.1988 725 092-1 28.5.1991
T444.093 40-00 126 31.8.1964 3.9.1964 RD Zvolen od 1.1.1988 725 093-9; 16.10.1989 z RD Leopoldov do Vihorlat Snina ?
T444.094 40-00 127 31.8.1964 ? RD Bratislava   23.6.1986
T444.095 40-00 128 11.9.1964 23.9.1964 LD Přerov od 1.1.1988 725 095-4 15.10.1990
T444.096 40-00 129 20.9.1964 21.9.1964 LD Žilina (Vrútky) od 1.1.1988 725 096-2 31.12.1992
T444.097 40-00 130 28.9.1964 ? LD Ostrava od 1.1.1988 725 097-0 13.3.1989
T444.098 40-00 131 28.9.1964 1.10.1964 LD Bohumín  od 1.1.1988 725 098-8 13.10.1989
T444.099 40-00 132 28.9.1964 ? LD Ostrava od 1.1.1988 725 099-6; 26.4.1989 JmDZ Brno ?
T444.0100 40-00 133 28.9.1964 29.9.1964 LD Česká Lípa   20.6.1984
T444.0101 40-00 134 30.9.1964 2.10.1964 LD Děčín od 1.1.1988 725 101-0; od 1.1.1993 ČD
T444.0102 40-00 135 30.9.1964 2.10.1964 LD Praha Libeň od 1.1.1988 725 102-8 5.9.1991
T444.0103 40-00 136 30.9.1964 6.10.1964 LD Kralupy n.Vlt.   14.10.1987
T444.0104 40-00 138 27.10.1964 31.10.1964 LD Praha střed od 1.1.1988 725 104-4 5.9.1991
T444.0105 40-00 139 26.10.1964 2.11.1964 LD České Budějovice   24.6.1985
T444.0106 40-00 140 31.10.1964 12.11.1964 LD České Budějovice od 3.4.1985 Státní lesy Kaplice ?
T444.0107 40-00 141 22.12.1964 21.1.1965 LD Cheb   21.12.1981
T444.0108 40-00 142 22.12.1964 21.1.1965 LD Cheb od 3.10.1987 KDŽ Beroun ?
T444.0109 40-00 143 22.12.1964 21.1.1965 LD Cheb   22.10.1982
T444.0110 40-00 144 28.12.1964 27.1.1965 RD Nové Zámky od 1.11.1987 Pozemní stavby Banská Bystrica ?
T444.0111 40-00 145 31.12.1964 4.1.1965 RD Nové Zámky od 1.1.1988 725 111-9; od 1.8.1988 ŽS Brno ?
T444.0112 40-00 146 31.12.1964 ? RD Nové Zámky od 7.4.1987 ACHP Senica nad Myjavou ?
T444.0113 40-00 150 25.1.1965 1.2.1965 RD Zvolen od 1.1.1974 ŽS Košice ?
T444.0114 40-00 147 ? ? ex T444.0545 - ve 12.1972 výměna za T334.078 s OFZ Istebné ?
T444.0501 40-00 045 1963 ? Spolchemie Ústí n. Lab. od 9.4.1996 725 501-1 ?
T444.0502 40-00 050 1963 ? TŽ Třinec   ?
T444.0503 40-00 047 1963 ? VŽKG Ostrava ?
T444.0504 40-00 048 1963 ? VŽKG Ostrava ?
T444.0505 40-00 049 1963 ? ? ?
T444.0506 40-00 046 1963 ? Elektrárna Vojany ?
T444.0507 40-00 053 1963 ? VSŽ Košice   ?
T444.0508 40-00 054 1963 ? OKR Ostrava   ?
T444.0509 40-00 071 1963 ? OKR Ostrava   ?
T444.0510 40-00 072 1963 ? MKZ Chvaletice   ?
T444.0511 40-00 073 1963 ? MEZ Vsetín od 1994 Val. Meziříčí (historické vozidlo)?
T444.0512 40-00 074 1963 ? HUV Karlovy Vary   ?
T444.0513 40-00 075 1963 ? DVÚZ Záluží   ?
T444.0514 40-00 076 30.12.1963 6.1.1964 ZKL Brno   ?
T444.0515 40-00 077 ? ? TEES Martin   ?
T444.0516 40-00 080 1964 ? CHZ Záluží   ?
T444.0517 40-00 081 1964 ? Duslo Šaľa   1988
T444.0518 40-00 094 1964 ? ULB Prievidza   ?
T444.0519 40-00 095 1964 ? ULB Prievidza   1991
T444.0520 40-00 096 1964 ? ŽRB Spiš. Nová Ves  
T444.0521 40-00 097 1964 ? Elektrárna Zem. Kostoľany   ?
T444.0522 40-00 088 1964 ? TŽ Třinec   1982
T444.0523 40-00 089 1964 ? Elektrárna Vojany  
T444.0524 40-00 090 1964 ? TŽ Třinec   1992
T444.0525 40-00 091 1964 ? TŽ Třinec   1984
T444.0526 40-00 102 1964 ? Kovohutě Děčín   ?
T444.0527 40-00 103 1964 ? SHD   ?
T444.0528 40-00 104 1964 ? OKR Ostrava od 1995 725 528-4 ?
T444.0529 40-00 105 1964 ? ?   ?
T444.0530 40-00 106 1964 ? ŠŽ Podbrezová   ?
T444.0531 40-00 107 1964 ? CHZ Litvínov   ?
T444.0532 40-00 108 1964 ? Sepap Štětí   ?
T444.0533 40-00 109 1964 ? ? Vítkovice   ?
T444.0534 40-00 110 1964 ? SHD Ledvice   ?
T444.0535 40-00 112 1964 ? VSŽ Košice ?
T444.0536 40-00 137 1964 ? SHD Ledvice ?
T444.0537 40-00 148 ? ? VŽKG Ostrava ?
T444.0538 40-00 149 ? ? Slovnaft Bratislava ?
T444.0539 40-00 151 1965 ? Cementárny B.Bystrica   ?
T444.0540 40-00 152 1965 ? VŽKG Ostrava   ?
T444.0541 40-00 153 1965 ? Maťovel Rudňany   1983
T444.0542 40-00 154 1965 ? OKR Ostrava   ?
T444.0543 40-00 155 1965 ? OKR Ostrava   ?
T444.0544 40-00 157 1965 ? ? ?
T444.0545 40-00 147 1964 ? OFZ Istebnéod 2.1.1973 T444.0114; od 1.1.1988 725 114-3 21.10.1988
T444.0546 40-00 156 1965 ? KDŽ Beroun od 1.1.1988 725 606-8I 12.1991
T444.0547 40-00 160 1965 ? OKR Ostrava ?
T444.0548 40-00 158 1965 ? CHZJD Bratislava   1992
T444.0549 40-00 159 1965 ? Chemko Strážské   ?
T444.0550 40-00 161 1965 ? ?   ?
T444.0551 40-00 162 1965 ? Báňské stavby Most  
T444.0552 40-00 163 1965 ? SHD Ledvice   1992
T444.0553 40-00 164 1965 ? SHD Komořany   ?
T444.0554 40-00 165 1965 ? SHD Komořany   ?
T444.0555 40-00 166 1965 ? Chemopetrol   ?
T444.0556 40-00 167 1965 ? SHD později ČESLEN a.s. Humpolec; od 11.1.1996 725 556-5 ?
T444.0557 40-00 168 1965 ? KUD Kladno   ?
T444.0558 40-00 169 1965 2.3.1965 KUD Kladno od 1998 725 558-1
T444.0559 40-00 170 1965 ? Tonaso Neštěmice   ?
T444.0560 40-00 171 1965 ? Prefa Pardubice   ?
T444.0561 40-00 172 1965 ? VŽKG Ostrava   ?
Zdroje informací a poznámky k sekci
  • ŽM atlas vozidel - Motorové lokomotivy ČD, ZSSK, průmyslu (J. Pernička, P. Kadeřávek a kolektiv)
  • webová stránka www.ld-trutnov.cz/vozidla/prehledy-vozidel/motorove-lokomotivy/t444-0
  • T444.0 alias 725 na Slovensku - www.vlaky.net
  • osobní poznámky a podklady autorů stránek a pana Josefa Motyčky

Poslední aktualizace 20.12.2019