Řada 776 ( T679.0 ) ŽSR

ČKD Praha  1961-1965

Dílčí stránka č.53, vyhotovena 5.7.2004

 

Vývoj

Lokomotivní řada T679.0 je přímo odvozena z řady ČSD T678.0, je však vybavena parním generátorem PG 500 pro vytápění vlakových souprav. Vznik i vývoj řady T679.0 je zcela totožný s řadou T678.0, osudy lokomotiv obou řad se především díky jejich nízkému počtu po celou dobu jejich existence vzájemně prolínaly.

 

Technický popis

Po technické stránce se tedy řada T679.0 od řady T678.0 odlišuje doplněním již zmíněného parního generátoru - proto je též o hmotnost parního generátoru těžší.

Další rozdíly proti řadě T678.0 pak souvisely většinou právě s vytápěcím agregátem. Kvůli nutné zásobě vody pro parní generátor měla řada T679.0 zmenšenou palivovou nádrž (objem 3500 litrů proti 6000 litrů u řady T678.0) a ve vyzískaném prostoru byla ve stejném plášti umístěna nádrž na vodu o objemu 3000 litrů. Zcela vynechány byly u řady 

T679.0 vnitřní písečníky, které měly stroje řady T678.0 v rozích palivové nádrže.

Hlavní zásobníky písku byly u obou řad v čelech obou kabin (typická malá víka na čelech "Pomerančů").

Kvůli vytápěcímu agregátu byla u řady T679.0 ještě částečně rozdělena střecha lokomotiv, kde přibyla odnímatelná část přímo nad parním generátorem, umožňující jeho snadnou demontáž.

Pro získání místa pro vytápěcí agregát ve strojovně lokomotivy byl u řady T679.0 oproti řadě T678.0 posunut hlavní rozvaděč blíže přední kabině.

 

776 001-0

První prototyp řady T679.0 byl výrobně dokončen na počátku roku 1962 (avšak ještě bez vytápěcího agregátu, ten byl dosazen až v únoru) a prakticky ihned se začal zkoušet.

Svou první technicko-bezpečnostní zkoušku (TBZ) prototyp vykonal na trati Praha - Kolín již 5.2.1962. 

Do motorového depa v Praze-Libni stroj přišel 15.3.1962. T679.0001 byl jako vůbec první ze všech "Pomerančů" vybaven vytápěcím agregátem, a to typu Vapor Heating OK 4616, což byl licenční výrobek německé firmy Hagenuk-Kiel.

Od 26.3.1962 byl testován především vytápěcí agregát v rámci zkušebních jízd na tratích Uhříněves - České Budějovice, Praha - Žilina a Praha - Plzeň. 

Po ukončení zkoušek byla dne 30.4.1962 lokomotiva T679.001 předána do depa Zvolen, a po vykonání nové TBZ (dne 1.5.1962) zde byla nasazena do běžného provozu. 

Během něho se několikrát vrátila do Čech kvůli různým opravám v ČKD Praha a v nymburských dílnách. V rámci revize v Nymburce, provedené 30.6.1971, byl na lokomotivu místo nefunkčního vytápěcího agregátu Vapor Heating (na který bylo problém sehnat náhradní díly) dosazen tehdy již sériově vyráběný vytápěcí agregát PG 500 z brněnských Juranových závodů.

Po vykolejení v Margecanech dne 20.2.1978 dostala T679.0001 podvozky z lokomotivy T678.0005; již dříve (v roce 1966) byl na prototyp dosazen také jiný naftový motor, a to z lokomotivy T678.0010. 

Kvůli různým drobným závadám byla v březnu roku 1988 lokomotiva T679.0001 odstavena z provozu a začala sloužit coby zdroj náhradních dílů pro své šťastnější kolegyně.

Zrušena byla ke dni 21.10.1988, ve druhé polovině následujícího roku pak byla ve Zvolenu rozložena.

 

776 002-8

Druhý prototyp, T679.0002, byl z výroby taktéž dodán do motorového depa v Praze-Libni také původně ještě bez vytápěcího agregátu.

V dubnu roku 1962 byl do jeho útrob zabudován prototyp vytápěcího agregátu z Juranových závodů v Brně typu PG 500.

Zbrusu nový typ vytápěcího agregátu byl důkladně testován hlavně při vozbě pravidelných vlaků na tratích z Prahy do Brna, Českých Budějovic, 

Děčína a Plzně. Do depa Zvolen byl stroj T679.0002 předán až 16.2.1963.

Zde jezdil s několika přestávkami kvůli opravám a revizím až do druhé poloviny roku 1987, kdy byl v dosti sešlém stavu odstaven.

Pro příliš vysoký počet najetých kilometrů byl "čtvrtý prototyp" ke dni 21.10.1988 zrušen, jeho likvidace proběhla podobně jako u stroje 776 001-0 přímo ve Zvolenu v první polovině roku 1989.

 

776 003-6 až 776 027-5

Sériové lokomotivy řady T679.0 se od prototypů prakticky nelišily (až na madla nad čelními okny, která byla u prototypů dělená a u sériových strojů celistvá).

Odlišnosti však byly mezi mezi stroji T679.0003 až 007, spadajícími do první výrobní série a T679.0008 až 027, tvořící poslední, třetí výrobní sérii (druhou sérií bylo 20 strojů DEM2000 pro Irák).

Asi nejvíce nápadnou změnou u třetí (vlastně již druhé) série "Pomerančů" bylo použití velkých dálkových světel místo malých, které měly původně stroje první série (na lokomotivy T679.0003 a 006 však byly později také doplněny velké reflektory). 

Další rozdíl mezi první a třetí sérií již nebyl zevně viditelný, přesto však byl podstatnější - stroje T679.0003 až 007 totiž byly z výroby vybaveny vytápěcími agregáty Vapor Heating, zatímco lokomotivy třetí série měly již sériové české vytápěcí agregáty PG 500. Nedostatek náhradních dílů na zahraniční vytápěcí agregáty však během provozu lokomotiv často vedl k jejich odebrání z lokomotiv či náhradě domácím typem PG 500.

Od počátku 80. let minulého století byly lokomotivy řady T679.0 nasazovány do osobní dopravy stále vzácněji, proto byly ze strojů čísel 005, 021 a 025 parní agregáty odebrány a pro dorovnání hmotnosti nahrazeny balastem.

Dalšími úpravami některých strojů řady T679.0 bylo dosazení uzavíratelných žaluzií nad střešní ventilátory. Ty byly z výroby na lokomotivách čísel 007, 019, 022 a 027. Kromě předčasně vyřazené lokomotivy T679.0007, která s nimi dojezdila, však byly během provozu z ostatních strojů odebrány (z toho na T679.0027 až na samém konci jejího provozního využívání - v roce 1989).

U lokomotiv T679.0006 a 025 byly na stanovištích strojvedoucího vyměněny původní spínače a ovladače za novější typ T6.

 

Vývoj v nátěrech "Pomerančů" byl u řady T679.0 stejný jako u T678.0. Počínaje strojem T679.0008 byl původně krémový hlavní rám s tmavě hnědým lemováním z výroby celý natírán tmavě hnědou barvou a olemován byl okrasnými hliníkovými lištami.

Hnědý rám místo krémového dostaly později také lokomotivy T678.0013 a T679.003, 004 a 005. Naopak krémový rám místo hnědého měla jeden čas lokomotiva T679.0012.

Sériové stroje byly v ČKD dokončovány a do depa ve Zvolenu předávány postupně od června 1964 do října roku 1965.

V provozu byly oblíbené a poměrně spolehlivé, přesto je však neustále pronásledoval někdy až kritický nedostatek náhradních dílů. Některé stroje bývaly z tohoto důvodu na dlouhou dobu odstaveny, nebo se rovnou staly zdrojem náhradních dílů pro ostatní lokomotivy.

Od roku 1988 bylo řadě T679.0 přiděleno nové řadové označení, a to řadou 776. Přeznačení se již "nedožily" stroje čísel 005, 007, 010, 018 a 020, u většiny ostatních bylo nové označení napsáno jen na dveřích kabin, u některých i místo původního označení na bočnicích.

Drtivá většina lokomotiv dosloužila ve Zvolenu mezi roky 1987 a 1991, právě v roce 1991 zbývaly ve Zvolenu provozní už jen poslední tři stroje řady 776, a to čísel 015, 019 a 022.

Nejprve byla v prosinci 1991 zrušena 776 022-6, stroj 776 019-2 byl již v dubnu neprovozní.

A tak se posledním provozovaným strojem původní řady T679.0 stala populární a všemi za jisté muzejní vozidlo předpokládaná "patnáctka". Letmo jezdila spolu s posledními provozními stroji řady 775 (čísel 005, 010 a 012) na trati okolo Lovinobaně, její technický stav se však velmi rychle zhoršoval. Na jaře roku 1995 byla 776 015-0 odstavena z provozu kvůli nadměrnému opotřebení obručí. Železniční fandové v celém bývalém Československu (i mimo ně) očekávali její samozřejmé zprovoznění, avšak dne 15.11.1995 byl nejznámější ze všech "Pomerančů" zrušen a 19.1. následujícího roku na jedné ze zvolenských vleček soukromou firmou sešrotován. Přitom ze stavu zvolenského depa byl stroj administrativně vyřazen až 18.3.1996 !

Po neúspěšných jednáních o muzejním zachování lokomotivy 776 023-4, která byla zcela kompletní následně také sešrotována zbyl z celé 27-mi kusové řady již jen jediný stroj - bývalá T679.0019.

Ta byla 30.1.1992 převzata muzejní organizací MDC Bratislava, opravena a uvedena do původního nátěru. Při oslavách v Prešově ve dnech 27. a 28.8.1993 byla ve Vrútkách opravená muzejní lokomotiva poprvé představena veřejnosti a od té doby bývá k vidění na různých železničních oslavách po celém bývalém Československu.

 

776 011-9

Lokomotiva T679.011 byla v září roku 1972 vybavena neobvyklým a značně rozměrným tlumičem výfuku. Z vnějšího pohledu šlo o nevzhlednou plechovou "bednu", táhnoucí se po střeše od konce přední kabiny téměř do středu lokomotivy.

V říjnu s  ním pak Výzkumný ústav železniční prováděl zkoušky v  pravidelném provozu.

Zkoušky začaly ve stanici Leština u  Světlé nad Sázavou, potom pokračovaly v  okolí stanice Heřmaničky. Po  zkouškách jezdila lokomotiva i s tlumičem v běžném provozu ve  Zvolenu, avšak později byl tlumič demontován.

Lokomotiva 776 011-9 byla ve Zvolenu zrušena ke dni 16.6.1989.

 

776 017-6

Další nápadnou úpravu měla od roku 1972 až do konce svého provozu lokomotiva T679.0017 (později 776 017-6).

Šlo o úpravu na čelech hlavního rámu pro případné zabudování automatického spřáhla. 

Šroubovka i s tažným hákem byla umístěna na odnímatelné ocelové desce, stejně jako tomu je například u sériových lokomotiv dnešní řady 753. 

Stroj 776 017-6 byl ve Zvolenu zrušen ke dni 19.3.1990. 

 

Přehled výroby řady T679.0

Série

Označení lokomotiv

Kusů 

Rok výroby

Výrobní čísla

prototypy

T679.001 a T679.002

2

1961

5225 a 5226

1.

T679.003 až T679.007

5

1964

5652 až 5656

2.

T679.008 až T679.027

20

1964 až 1965

5985 až 6004

 

 

Zdroje informací a poznámky k sekci

- ŽM atlas vozidel - Motorové lokomotivy ČD, ZSSK, průmyslu (J. Pernička, P. Kadeřávek a kolektiv)

- Motorové lokomotivy T658.0, T698.0, T678.0, T679.0 (V. Borek)

Poslední aktualizace 27.6.2008