Řada 717 CHEMOPETROL

Thyssen-Henschel  1980

Vývoj

Na konci 70. let minulého století vznesl významný český chemický závod Chemopetrol Litvínov požadavek na dodání lokomotivy speciálně upravené pro práci v provozech, kde hrozí nebezpečí výbuchu.

Tento problém již dříve vyřešila známá německá lokomotivka Thyssen - Henschel, která se již řadu let zabývala výrobou několika typových řad lokomotiv pro průmyslové podniky, které dodávala do většiny zemí Evropy. 

Vznik jedné z těchto typových řad lokomotiv o shodném výkonu 486 kW se datuje ke konci 70. let. Zástupci této unifikované řady byly například pod označením DHG 600 dodány na rozchod 600 mm do Ghany, verze DH 600 na rozchod

1067 mm pak do Súdánu (všechny úzkorozchodné lokomotivy měly hmotnost kolem 45 tun). 

Normálněrozchodnou variantu těchto lokomotiv vyráběla lokomotivka pod označením DHG 700 a tyto stroje měly hmotnost mezi 54 a 66 tun.

Právě dva stroje typu DHG 700 Ex (modifikace pro chemické závody) v upraveném, tzv. "nevýbušném", provedení byly roku 1981 dodány do Chemopetrolu (tehdy Chemických závodů Československo-Sovětského přátelství v Záluží u Mostu).

Kromě této dvojice do Čech dodaných strojů byly v "nevýbušném" provedení vyrobeny už pouze dvě další lokomotivy, a to pro průmysl v Německu.

Technický popis

V případě typu DHG 700  Ex jde o rámové kapotové lokomotivy moderní konstrukce s uspořádáním pojezdu C a hydrodynamickým přenosem výkonu, který zajišťuje hydrodynamická převodovka Voith L4r4 V2 poháněná kardanem od motoru Henschel 12 V 516 A. Motor se spouští za pomocí stlačeného vzduchu, výfukové plyny z motoru jsou ve výměníku chlazeny vodou a do ovzduší jsou vypouštěny přes dvojici speciálních tlumičů.

Teplota v jednotlivých částech lokomotivy je sledována tepelnými čidly a v případě, že by došlo u některé vnější části stroje k nárůstu teploty nad 160°C, je motor pomocí speciálního stop-ventilu okamžitě zastaven. 

V jediné kabině obsluhy je jedno centrální stanoviště strojvedoucího, odkud je lokomotiva ovládána jedinou pákou - přesunutím této páky z jednoho směru jízdy přes nulu do opačného směru je stroj

bržděn, a poté se rozjede do opačného směru. 

V čele kratšího představku lokomotivy je umístěn blok chlazení, palivová nádrž a ventilátor chlazení, který je pomocí kardanů poháněn od trakční převodovky.

V delším, předním, představku je uložen naftový motor, část vzduchotechniky a hydrodynamická převodovka se čtveřicí měničů (po dvou pro každý směr jízdy). Ovládání motoru a hydrodynamické převodovky zajišťuje elektronický řídící systém Henschel. Od trakční převodovky jsou jednotlivé nápravové převodovky poháněny také pomocí kardanů.

Lokomotiva je kromě zajišťovací pružinové brzdy vybavena také tlakovou brzdou Knorr.

Dále jsou na lokomotivě dva kompresory - nízkotlaký pro brzdu a vysokotlaký pro plnění tlakové nádoby se zásobou vzduchu pro startování motoru.

Provoz

Od dodání lokomotiv v roce 1981 byly obě v Chemopetrolu označeny vnitropodnikovými čísly 126 a 127 (výrobní čísla Henschel jsou 32515 a 32514), která jim zůstala i po přeznačení na řadu 717 roku 1995.

Oba stroje byly v Chemopetrolu provozovány až do roku 2004, kdy byly odstaveny pro značné opotřebení a nedostatek atypických náhradních dílů. Nový majitel a provozovatel lokomotiv, společnost Unipetrol doprava a.s., je proto nabídl k odprodeji, ke kterému došlo v roce 2009.

Konkrétně dne 5.5.2009 byla na silničním podvalníku odvezena ze Záluží lokomotiva 717 126-7, stroj 717 127-5 ji následoval 12.5.2009. 

Novým majitelem obou lokomotiv se stala německá společnost Gmeinder Lokomotivenfabrik GmbH (GLG) se sídlem Mmosbachu, která se zabývá výrobou, opravami a pronajímáním dieselhydraulických lokomotiv. 

V dílnách GLG se oba stroje brzy po přivezení z Česka podrobily důkladné opravě a rekonstrukci, v rámci které byl jejich původní naftový motor nahrazen motorem Caterpillar 3412 DI-TA o výkonu 520 kW včetně souvisejících úprav v mechanické i elektrické části a výměny tlumiče výfuku.

Obě původně české lokomotivy tak dnes poctivě slouží pod hlavičkou GLG na vlečkách průmyslových podniků v Německu.

Zdroje informací a poznámky k sekci

- Malý atlas lokomotiv 2002 (J. Bittner, J. Křenek, B. Skála, M. Šrámek)

- ŽM atlas vozidel - Motorové lokomotivy ČD, ZSSK, průmyslu (J. Pernička, P. Kadeřávek a kolektiv)

- ŽELEZNICE 2/1995 - Lokomotivy Thyssen u nás (P. Cempírek)

- WWW stránky Gmeinder Lokomotivenfabrik (http://www.glfg.de)

- osobní poznámky autora stránek