logo KMD
Reportáže z našich akcí

2018 2017 2016 2015 2014
2015

Setkání vladařů v Kroměříži 1885 – 2015

(I.)

Datum: 23.05.2015


Letos si Kroměříž připomněla kulaté výročí setkání dvou velkých osobností. Přesně před 130 lety si v „hanáckých Athénách“ dali dostaveníčko rakousko-uherský císař František Josef I. s ruským carem Alexandrem III. Ve dvou článcích si čtenáři budou moci připomenout tehdejší chod událostí a jejich letošní připomenutí, jakožto jednu z největších akcí v Kroměříži roku 2015. Je již příjemnou tradicí, že na konci měsíce května vyjíždí na zborovickou trať parní vlak. Vždy je tato jízda spojena s pořádáním pohádkového lesa v obci Divoky nedaleko Zdounek. Akci pořádají od roku 1978 ochránci přírody Divoky ve spolupráci se Sborem dobrovolných hasičů Zdounky. Letošní jízdou si cestující mohli připomenout také jedno půlkulaté výročí. Zborovická trať letos slavila 135. narozeniny.

Kroměříž -

Píše se rok 1885

Samotné přípravy na toto velkolepé setkání probíhaly s největší pečlivostí. Cesta kočárem obou vládců měla trvat z vlakového nádraží na zámek sedm a půl minuty. Připravit ji ovšem nebylo jednoduché. Především stav místních komunikací nebyl zrovna nejlepší, a tak muselo být z Olomouce povoláno půl setniny zákopníků, kteří urychleně budovali nový příjezd k nádraží. Stejně tak byla řešena vlastní doprava císaře do Kroměříže. Z Vídně bylo tehdy po železnici přepraveno 80 dvorských povozů a na 160 vybraných koní.

Souběžně se zákopníky budovali i městští stavitelé. Na nádraží byly vztyčeny mohutné stožáry pro vlajkoslávu, celkem v počtu 33 s ruskými, rakouskými, bavorskými, moravskými a českými prapory. Na konci Nádražní ulice před železnými mosty přes řeku Moravu byly postaveny dva jehlance pokryty chvojím a černobílými drapériemi. Těsně před prvním železným mostem byla vztyčena mohutná slavnostní brána do výšky 18 metrů, přičemž průjezd pod ní byl 11,5 metru a široký 8 metrů. Ukončena byla pozlacenou dvoumetrovou sochou „Austrie“.

Po celé trase bylo umístěno několik dřevěných tribun. Sedadlo stálo 1 - 5 zlatých. Městští radní se tak snažili snížit hrozivě narůstající výdaje na celou akci. Pro bezpečnost monarchů, zvláště cara Alexandra III. trpícího panickým strachem z útoku anarchistů, zajišťovala bezpečnost tajná policie.

Nejčilejší ruch panoval v době příprav na zámku. Ten byl sice dobře vybaven pro potřeby olomouckého arcibiskupa Friedricha Egona Fürstenberga, ale rozhodně ne pro setkání císařů tak mocných říší. A tak od prvního dne, kdy bylo rozhodnuto o kroměřížské schůzce, zažíval zámek nápor řemeslníků všech možných profesí, kteří zdili, omítali, tesali, hoblovali, natírali, dláždili, čalounili, leštili a uklízeli ve všech jeho koutech pod vedením architekta Gronera. Úpravami byl počet zámeckých pokojů rozmnožen z 60 na 74 pokojů. Většina z nich byla zcela nově vybavena nábytkem a dalšími věcmi, dovezenými 26 železničními vagony z Vídně, Prahy a dokonce i Pešti. O jak cenný náklad šlo, dokládá i fakt, že např. jediný z těchto vagonů byl pojištěn na 100 000 zlatých.

Na vlakovém nádraží byly postaveny dva obrovské stany, v nichž se měli monarchové poprvé pozdravit. Byla rovněž provedena zkouška císařova salónního vagónu (zelené barvy se zlatými korunkami) na celé trase z Vídně přes Hulín do Kroměříže. Před příjezdem zvláštního vlaku položili dvě čety dělníků novou telegrafní linku vedoucí ve Vídně až do Kroměříže. Telegrafní stanice byla zřízena na zámku.Odpoledne 24. srpna o třetí hodině dorazil do Kroměříže Františka Josefa I. s chotí Alžbětou a s korunním princem Rudolfem. Nádraží bylo zcela vyprázdněno, přítomní byli jen hodnostáři, hrabě Taaffe, starosta baron Bojanovský. Uvítání na peróně trvalo několik okamžiků.

Následně hrabě Taaffe představil císaři starostu města barona Bojanovského, jenž pozdravil a uvítal Jeho Veličenstvo napřed německy a pak česky. Císař pán poděkoval německy a pak česky za vřelé přijetí a veškeré námahy spojené s přípravami celé akce. Po krátkém občerstvení v salonu nastoupila císařská rodina s hosty do přepychových císařských a arcibiskupských kočárů a vydali se Nádražní ulicí k slavobráně a dále do zámku. Cestu lemovali davy lidí, kteří provolávali císařské rodině „Hoch“.Následující den v 11 hodin odcestoval císař František Josef I. s korunním princem Rudolfem do Hulína k přivítání carské rodiny. Oba byli oděni do ruské uniformy a vyzdobeni řádem svatého Ondřeje. Ruský carský bohatě zdobený salonní vlak přijel do Hulína o půl dvanácté. Alexandr III. jej odkoupil od Napoleona III. pro své cesty po Evropě. Následně oba monarchové odcestovali tímto přepychovým skvostem do Kroměříže, kde je v pravé poledne přivítala kapela ruskou hymnou „Bože carja chraň“. Ruský car v době svého příjezdu dovršil právě 40 let. Oblečen byl do obleku rakouského terzského pěšího pluku. Marie Feodorovna byla elegantní malá dáma, oblečena do fialových šatů s kloboučkem v téže barvě a s růžovým peřím, dozdobena briliantovou sponou na krku.

Na nádraží v Kroměříži proběhlo velké přivítání obou vladařských rodin. Srdečné přivítání provázely četné polibky spojené s francouzskou konverzací. Po představení s různými hodnostáři nasedli obě rodiny i s doprovody do skvostných trojspřežných povozů. Slavnostní průvod byl doprovázen špalíry a hlasitým projevy radosti nadšených tisíců obyvatel. Průvod dojel až k prvnímu vchodu do arcibiskupské zahrady, kde proběhlo krátké občerstvení a kde následoval pro vladaře další program.

Samotné setkání panovníků proběhlo v přátelském duchu. Do Kroměříže se sjelo okolo osmdesáti novinářů z celé Evropy a početní zástupci politické reprezentace regionu. Součástí setkání byla tajná neznámá diplomatická jednání, tak i různé slavnosti, které měli demonstrovat loajalitu obyvatelstva habsburské monarchie. Kromě Hanáků v bohatě zdobených krojích přicestovalo do Kroměříže mnoho různých spolků a organizací, které se účastnili vítacích ceremoniálů. Nechyběli ani sokolové, kteří pomáhali později monarchii rozbíjet.

O čem se skutečně jednalo na schůzce dvou velikánů své doby, zůstává dodnes tajemstvím. Jejich veličenstva hovořila jen mezi čtyřma očima. Oficiální zpráva z jednání nebyla vydána žádná. Ani historikům se doposud nepodařilo objevit nic, co by pozadí celého setkání osvětlilo. Lze však usuzovat, že se mohlo jednat o spory na Balkáně, kde se obě říše potkávaly a kde byly dlouhodobě jisté nesrovnalosti.


Autor článku: Stanislav Plachý

Setkání vladařů v Kroměříži 1885 – 2015

(II.)

Datum: 23.05.2015


Jestliže v první části tohoto článku jsme se přenesli do doby, kdy se v Kroměříži setkali vládci říše rakousko-uherské a ruské, v jeho části druhé se dovíme, kterak si „hanácké Atény“ tuto událost připomněly po 130 letech. Jak při té slávě dávné, tak i při letošních oslavách hrály nezastupitelnou roli vlaky, takže ohlédnutí za nimi na stránky Kroměřížské dráhy nepochybně patří.Kroměříž -

Píše se rok 2015

Město Kroměříž na svých nových webových stránkách představuje seznam veřejných akcí, mezi kterými nechybí takové pozvánky, jako jsou:

  • 23. 05. Setkání vladařů
  • 11. 07. Dobytí Kroměříže Švédy
  • 01. 08. Veteránem nejen Kroměřížskem
  • 03. 10. Den uniformovaných sborů

O prvně jmenované akci dnes bude řeč. Jako každý rok s železnou pravidelností od roku 2006 vyjíždí koncem měsíce května zvláštní vlaky na trať Kroměříž – Zborovice. Jak loni, tak i letos vyjel parní vlak jako návoz zájemců do pohádkového lesa, konaného nedaleko Zdounek, v lese Bořím v Divokách.

Letos již po 37. pořádali pohádkový les dobrovolní hasiči ze Zdounek spolu s ochránci přírody z Divok. Cestující z parního vlaku mají vždy zajištěnou autobusovou návaznost ze Zdounek z vlakového nádraží do Divok a zpět k zvláštním i pravidelným vlakům. Letos byla akce parního vlaku o něco zpestřena. Město Kroměříž spojilo tuto parní jízdu s oslavami Setkání vladařů v Kroměříži. Tímto dnem se odstartovala v městě turistická sezóna.

V prvním díle tohoto článku se mohli čtenáři seznámit s podrobnými událostmi, které nastaly v roce 1885. Teď si připomeneme událost z pohledu roku 2015. Akce „Setkání vladařů“ proběhla letos jako dvoudenní. První připomenutí setkání dvou vladařů proběhlo v pátek na vlakovém nádraží v Hulíně. O čtvrt na sedm přijel k prvnímu nástupišti protokolární vlak v čele s lokomotivou 464.202. Za slavnostní salvy ostrostřelců vystoupil z vlaku František Josef I. s manželkou, následováni ruským carem Alexandrem III.

Oba panovníky přivítaly chlebem a solí mladé družičky v hanáckých krojích, jakožto tradiční zvyk pohostinnosti zdejšího kraje. Po krátkém uvítání oběma panovníkům zatancovala Hanácká beseda v dobových krojích.

Po půlhodinové scénce se souprava zvláštního parního vlaku přesunula do Kroměříže. Tady celá souprava i s vladaři nocovala. Krátce po půl osmé večerní probíhal v prostorách kroměřížského nádraží (za humny) nácvik slavnostní estrády na sobotní dopoledne.

Sobotní ráno bylo plné očekávání. Původní předpověď nebyla příliš příznivá. Déšť mohl v sobotu ráno udělat velkou tlustou čáru jak nad pohádkovým lesem, tak i nad samotnou scénkou příjezdu obou panovníků do Kroměříže. Naštěstí se deštivá mračna Kroměříží a okolím přehnala až v odpoledních hodinách a vše mohlo tak proběhnou v původním plánu.

Přivítání Františka Josefa I. a jeho rodinou bylo naplánováno na brzkou ranní hodinu. Krátce po půl osmé přijel „za humna“ na 13. kolej parní vlak v čele s lokomotivou 464.202 vyzdobenou znakem rakouského mocnářství a dekoracemi z téže doby. Olomoucká rosnička vyrobená v Leninových závodech v Plzni roku 1956 musela nouzově zaskočit za parní lokomotivu 314.303 zvanou „valašský kocúr“, vyrobenou v roce 1897 ve Vídni. Třistačtrnáctka původně chystaná na tuto akci totiž neprošla při poslední kontrole tlakovou zkouškou kotle. Ani tato malá historická nepřesnost nemohla pokazit tak velkolepé oslavy, na které se město Kroměříž chystalo.

Po příjezdu císařské excelence s chotí proběhlo krátké přivítání, po kterém se císařská rodina odebrala do přichystaného kočáru a vydala se od nádraží k městu. Tato sehraná scénka byla jako by malou generálkou na dopolední scénu sehranou před 10. hodinou dopolední.

Po návratu parního vlaku ze Zborovic, který se vydal po 8. hodině ranní s cestujícími na první kolo návozu do pohádkového lesa, proběhlo přivítání příjezdu ruského cara Alexandra III. Nádraží v Kroměříži se zaplnilo několika stovkami přihlížejících. Oba vladaře doprovázely při setkání i jejich rodiny. Na nádraží proběhlo slavnostní přivítání na červeném koberci za slavnostní salvy ostrostřelců. Následovala uvítací scénka s chlebem a solí. Jak bylo znát, panovníkům na Hané chutnalo. Po přivítání starostou města Kroměříže se odebrali vladaři na spanilou jízdu městem až na Velké náměstí, kde probíhal další program doplněný o jarmark lidových řemesel.

Své sobotní návštěvníky si našlo také malé železniční muzeum Kroměřížské dráhy, které mělo v ten den otevřeno a praskalo ve švech.

Velké poděkování si zaslouží organizátoři celé akce, mezi kterými nechyběli: České dráhy, Kroměřížská dráha, Biskupští manové, Ostrostřelci z Kroměříže, Lokte, Brna, Prahy, kapela, hasiči z Kvítkovic apod. Z krojovaných se účastnili – Hanáci z Hulína, Mánes Prostějov, Hagnózek z Hnojic, Omladina Martinice, Hanácká beseda Kojetín, MC Klubíčko, Majetínští Hanáci, Ječmínek Chropyně a Šimon Všechovice. Dále vystoupily pěvecký sbor Moravan a T. J. Sokol Kroměříž.

Z páteční i sobotní akce bylo sestříháno dokumentační video, které si můžete pustit pod tímto článkem.

Setkání vladařů v Hulíně dne 22.05.2015

Setkání vladařů v Kroměříži dne 23.05.2015



Autor článku a videí: Stanislav Plachý



 grafika: kolmix